Jak vypadá opravdový muž?

Nakladatelství Maitrea právě vydává tvoji knihu Opravdový muž. Jak bys pravého muže popsal?

Je vyzrálý, stojí pevnýma nohama na zemi, je zodpovědný, vitální a jedná v souladu s hlavou, srdcem a emocemi. V tomto smyslu je muž celistvý. Musí být ve spojení se svou vnitřní silou a umět zdravě jednat. Mnoho mužů má sílu, ale nevyužívají ji ku prospěchu. Pak jsou muži, kteří nechtějí být akčními hrdiny a svou sílu naopak odevzdali úplně. My jako muži ale máme určitou sílu a je na nás, abychom s ní uměli správně naložit. Můžeme být silní a upřímní zároveň.

Znám typy mužů s obrovskou fyzickou silou, ale se srdcem z kamene. Na to narážíš? 

Síla proudí z celé osobnosti, včetně srdce. Uvedu příklad. Můžu na tebe být rozčílený, ale zdravým způsobem. Mám vztek, ale taky mám otevřené srdce. Dávám průchod emocím a myslím zároveň na to, že tě tím nechci zranit. Jsem na tebe jako na partnera stále napojený. V opačném případě nekontrolovaně využívám vztek agresivní cestou, kdy jednám hlava nehlava. Muži musí poznat své emoce a umět s nimi zacházet. Vztek a agrese jsou dva zcela odlišné pojmy. Pokud mám v sobě nezpracovaný stud, tak si svou frustraci na tobě agresivně vybiju. Zatímco pokud vím, odkud můj stud nebo smutek pramení, můžu si o tom s tebou narovinu ale bezelstně promluvit.

Vztek a agrese jsou dva zcela odlišné pojmy. Pokud mám v sobě nezpracovaný stud, tak si svou frustraci na tobě agresivně vybiju. Zatímco pokud vím, odkud můj stud nebo smutek pramení, můžu si o tom s tebou narovinu ale bezelstně promluvit.

Jak těžké je od sebe vztek a agresi oddělit? Co musí muž pochopit?

Probudit se! Pokud mám zavřené srdce, mám problém. Není to normální stav, ve kterém bychom trvale žili. Přirozené je mít empatii. To samé platí i pro ženy, ale muži na tom musí víc zapracovat. Muži si citlivost pěstují, učí se v ní chodit.

Musel ses to naučit i ty?

Ano. A věř mi, byla to docela fuška. Nejdřív jsem si musel uvědomit, že jsem vlastně empatický vůbec nebyl.

Jak jsi na to došel?

Když jsem byl mnohem mladší. Někdy ve dvaceti jsem zažil bolestivý rozchod s dívkou. Absolutně mi to zlomilo srdce. Nedokázal jsem se postavit zpátky na nohy. A ta bolest byla tak velká, že jsem musel vyhledat pomoc. Začal jsem svým pocitům naslouchat a rozumět jim. Nepřečetl jsem si to v knížce, skutečně jsem si to vytrpěl. A díky tomu jsem postupně jako muž zrál. Občas s námi musí v životě něco opravdu otřást, abychom se probudili a mohli se vyléčit.